Jdi na obsah Jdi na menu
 


napsali o nás

Jakub Kamberský

Rád bych se s vámi podělil o několik dojmů z jedné, tak trochu netradiční divadelní události. Divadelní soubor JACK (Jednotný amatérský club kumštýřů) totiž letos v březnu nastudoval představení Tulák po hvězdách, inspirované stejnojmennou knihou Jacka Londona. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, pokud by nešlo o divadlo výhradně určené zrakově postiženým spoluobčanů. Coby sám nevidomý, navíc ještě ke všemu kritik, bych se k celému projektu vyjádřil.

I díky tomu, že už jsem se v prostředí umělecké kritiky tak trochu zapsal ve známost,  mne v prosinci loňského roku oslovil jeden z herců souboru Jack s tím, že připravují představení pro slepé a že na mne dostal tip od divadelního sdružení Depresivní děti touží po penězích. (Dodatečně jim za to tímto děkuji.)

Původně jsem měl být účasten jedné ze zkoušek a stát se tak trochu poradcem. Shodou okolností, v den domluveného setkání nás mnohé paralyzovala zpráva o úmrtí dramatika, exprezidenta václava Havla. V rámci piety a silného rozrušení a zármutku jsem se ze zkoušky omluvil. Následně jsem byl pozván na generální předpremiéru 3. března. Do koncepce jsem tedy „nekecal“, nijak nezasáhl a jsem za to rád. Vše tak zůstalo v rukou těch pomyslně zdravých, tedy vidomých. O to víc je fascinující a potěšující, jak celý projekt pojali.

Ve zhruba hodinovém představení je zcela potlačena vizuální složka, důraz je kladen na auditivní, čichové, chuťové a hmatové vjemy. Auditivní složka je pochopitleně nejsilnější, takže projekt by šel krásně přenést (tak jak leží a běží) do rozhlasu. Některé zvuky (zvuk vězení, hudba) slyšíme reprodukovaně, jiné (kroky, odložení ešusu s jídlem, foukání větru) provádějí herci naživo.

Je to příběh odpoutávání duše od těla, dlícího v izolaci vězení. Hlavní hrdina cestuje prostorem a časem a vtěluje se do postav – v případě souboru JACK – umělců či hrdinů.  Díky pracující imaginaci se na chvíli ocitneme v době Ecova Jména růže, v době malíře Pabla Picassa, či na lodi ve společnosti viceadmirála Francise Drakea. Myslím, že neprozrazuji žádné tajemství, všechno je to dobře čitelné a dobře srozumitelné.

Soubor využívá půdní prostory divadla Na Zábradlí. Žádné  pódium nečekejte, hraje se v prostoru, tudíž vstupuje do hry určitá intimita mezi herci a diváky. Mám rád představení, kde bývá narušena hranice mezi jevištěm a hledištěm. Nevím, jaké ohlasy sklidila premiéra v neděli 11. března a následná 1. repríza o den později; fakt je ten, že generálka měla obrovský úspěch a uznání. Ano, drobné vady by se našly, občasné přeřeky herců či ne vždy zcela uvěřitelné výkony. Když si ale uvědomíme, že režisér, herec a pedagog Jan Lepšík nastudoval představení s lidmi, rekrutovaných z hereckých dílen, klobouk dolů. Pomyslný klobouk smekám i před samotným nápadem, zprostředkovat divadlo nevidomým v jeho plné kráse.

Zajímal jsem se o genezi projektu. Díky práci s hlasem se dostali až k tomu, co jsem zde již napsal, tedy k přiblížení divadelního zážitku nevidomým. Dále mi režisér prozradil, že jako malý si se zájmem na svůj první magnetofon natáčel různé zvuky, tekoucí voda v koupelně atp. Přiznám se, že to je mi hodně blízké, také jsem v dětství podobnou „mánií“ trpěl. Ta mi ostatně zůstala až dodnes, pouze se transformovala do podoby sbírání mluveného slova a hudby, či zaznamenávání všemožných momentek. Jednou z nich, samozřejmě s dovolením tvůrců, je i zvukový záznam představení. Proto vám jako bonus mohu k textu přidat ještě alespoň minutovou ukázku.

Připojím ještě informaci, že další termíny představení jsou 22. a 23. dubna, účastnit se mohou i zdraví jedinci, kteří by se rádi na hodinku vcítili do kůže nevidomých. S imaginací a zavázanýma očima se to dá zvládnout.

--------- Přeposlaná zpráva ----------
Od: Klára Novotná <Klanov@seznam.cz>
Datum: 14. března 2012 13:29
Předmět: Díky!
Komu: info@nazabradli.cz


Milí přátelé,
ráda bych Vám poděkovala za nádherné představení, které jsme s dcerou shlédly tuto neděli. Jde o představení "Tulák po hvězdách", které bylo připraveno specielně pro lidi se zrakovým postižením. Představení bylo skutečně skvěle provedeno, jeho zpřístupnění všem smyslům bylo opravdu dokonalé! Dcera, která nevidí, byla přímo nadšena. Jsme vděčny také za to, že se našel někdo, kdo vymyslel a realizoval takový báječný nápad. Domníváme se, že by bylo klidně možné takové představení nabídnout jako zcela "regulérní" i pro vidící diváky. Je totiž obohacením pro všechny. Jistě byste ho mohli hrát na hlavním jevišti divadla.
Moc se těšíme, pokud ještě budete realizovat podobné nápady, a přejeme radost z práce i další pozitivní ohlasy.
Krásný den! Klára (a Cecílie) Novotná

 

Dobrý den, pane Lepšíku.
Chtěla bych Vám za všechny návštěvníky poděkovat za pozvání na divadelní představení "Tulák po hvězdách". Já jsem se bohužel nemohla zúčastnit, ale od našich klientů, kteří dorazili, dostávám velmi pozitivní zpětnou vazbu na představení.
Takže ještě jednou díky za nabídku.
S pozdravem, Kociánová
 
Mgr. Kateřina Kociánová
Koordinátorka dobrovolníků
TyfloCentrum Praha, o.p.s.
Krakovská 21, Praha 1
tel.: 221 462 495, 774 284 074
kocianova@tyflocentrum.cz
http://praha.tyflocentrum.cz/